Výhody mediace

Rychlost řešení sporu

Není potřeba čekat na soud a rozhodnutí soudce. Při mediaci neexistují průtahy, námitky, opravní prostředky, netřeba dodržovat žádné procesní povinnosti ani řád, které je mnohokrát velice formální, nepružní a zpomalující.

Finanční nenáročnost

Náklady na mediaci jsou nižší v porovnání s náklady na soudní řízení a právní služby s ním spojené. Při úspěšné mediaci strany sporu navíc ušetří i výdaje za opravní prostředky a případné vymáhání plnění.

Dobrovolnost

Strany sporu se pro mediaci rozhodnou vždy dobrovolně, není na ně vyvíjen žádný nátlak a nemůžou být k mediaci nuceni. Projevem dobrovolnosti je i možnost ukončit mediaci v kterékoliv fázi.

Mlčenlivost a důvěra

Mediátor je vázán povinností mlčenlivosti přímo ze zákona na rozdíl od soudních jednání, které jsou ve většině veřejné. Informace získané v průběhu mediace jsou důvěrný a nemůžou se zveřejňovat. Strany sporu ani mediátor nemůžou uvádět jako důkazy v případě soudního řízení věci, které se dozvěděli v průběhu mediace.

Mediační proces
mediace
Samotný proces mediace sice není natolik právně ohraničený a striktně formální jako jsou soudní jednání, přesto i mediace má své zažité postupy a pravidla a pozůstává z určitých kroků. Mediační proces se dá shrnout do několika kroků:
1.
Úvod mediace – kontaktování mediátora, první nezávazné informační setkání, na kterém mediátor vysvětlí jako mediace probíhá, zjistí, zda je spor lze řešit mediací. 
2.
Zahájení mediace – mediátor vysvětlí stranám, jaká je jeho úloha v mediačním procesu, jak budou probíhat jednotlivé setkání, dohodne si se stranami pravidla, určí si délku jednoho setkání.
3.
Rekonstrukce sporu – zjišťují se fakta, které vedly ke vzniku spory. Tato fáze se nazývá i tzv. nepřerušená doba, kdy každá strana sporu, jedna za druhou, mají možnost popsat vznik konfliktní situace ze svého pohledu, zároveň mají obě strany možnost poslechnout si opačnou stranu a její nazírání na konflikt. Mediátor naslouchá stranám, klade objasňující otázky a tak získává maximum informací pro co nejlepší porozumění situace. Hlavním cílem je odhalit příčinu vzniku konfliktu.
4.
Definování sporu a porozumění zájmem – v této fázi dochází ke vzájemné komunikaci, kde strany ustupují od původního soupeření a postupně přecházejí do objevování společných zájmů, hodnot a názorů. Mediátor kontroluje proces, dodržování stanovených pravidel, rovnoměrnost časového prostoru stran podporuje strany v komunikaci.
5.
Hledání a tvorba možností řešení konfliktů – v této fázi strany hledají možná řešení sporu, které by měly být vyhovující pro obě strany sporu. Mediátor strany podporuje v konstruktivním a tvůrčím navrhování možných řešení. Často využívanou technikou je tzv. brainstorming, mediátor zaznamená všechny návrhy. Při hledání možných řešení se zpravidla postupuje od těch jednodušších ke složitějším. Výsledkem je sepsání řešení, s nimiž souhlasí a jsou spokojeny obě strany
6.
Sepsání dohody a závěr mediace – výslednou dohodu sepisuje mediátor, přičemž strany na její tvorbě mohou přímo kooperovat. Mediátor dbá na to, aby byla dohoda konkrétní, vyvážená, realistická, splnitelný a dosažitelná, aby jednotlivé body dohody byly měřitelné a časově ohraničené. Na samotný závěr mediátor shrne průběh mediace, ocení snahu a ochotu stran, může si se stranami dohodnout případnou kontrolu dodržování dohody.